Dnes jsem měla další ze zajímavých dnů. Od rána, prakticky od probuzení jsem stále něco řešila a byl to opravdu boj. V první záležitosti jsem se musela smířit s tím, že prostě nevyhraji. A druhou záležitost jsem dořešila až teď, ale za to k největší spokojenosti. Na středu jsem vyložila z cikánských karet a teď k ním:

ZOUFALSTVÍ – ÚTĚCHA – VĚZENÍ

No, aspoň že vypadla na zítřek prostřední karta. Díky ní v tom všem, v čem se teď nacházíme, tak obdržíme aspoň nějaký bonus. Něco, co nás potěší a řekněme, že i trochu přivede na jiné myšlenky. Bonus je zde myšlen jako formou materiální, peníze či různé věci, tak i formou pohlazení, útěchy a věcí, které nás potěší. Já tuto kartu hodně vnímám jako dar z nebes, tak, teď to nemáš zrovna jednoduché, tak ti určitým stylem ulevíme a nebo tě aspoň budeme podporovat. Teď mně ještě skočili do hlavy daňové přeplatky, že by konečně dorazili? A nebo třeba najdeme nějakou ztracenou věc. První kartu vnímám jako věc bez šance, něco, co zrovna teď nemá řešení a my by jsme se na to nejraději vykašlali. Jsou to jakékoli negativní emoce, pocity frustrace a celkově špatná nálada. Ano, týká se to omezení, kdy se cítíme jako ve vězení. Dva dny si říkám, kdy už konečně otevřou jeden obchůdek, potřebuji nové ponožky, mám tam jedny oblíbené. Dnes jsem chodila po obchodním době a dívala se na ty zavřené obchody okolo a bylo mně u toho smutno… Vězení je pro nás jakékoli omezení, uzemní, ale také myšlenkové. Jsou to pravidla, která jsou zavedena, je to cenzura, je to nemožnost říci to, co uvnitř sebe cítíme, je to nemožnost je tomu všemu postavit. Díky, aspoň za útěchu, která nám je dnes dána.

S láskou a pokorou Kateřina

Zde je aktuální ceník služeb