Na neděli jsem vyložila z Kouzelných jednorožců od Doreen Virtue. A opět se mi nejdříve samy karty začaly otáčet a poslední přímo vylítla z balíčku. A teď ke kartám:

BUĎ SÁM SEBOU

Jsi úžasný – s radostí buď sám sebou!

POZNEJ SVOU RODINU

Zjisti víc o příbězích a historii své rodiny.

PŘEDSTAVY

Co bys viděl, cítil, slyšel a na co bys myslel, kdyby se tvé přání splnilo?

Myslíte si, že je důležité to, co si o nás myslí ostatní? Rodina, přátelé, sousedi, kolem jdoucí? Vzpomeňte si, jak se občas musíme kvůli nim přetvařovat, hrajeme si na něco, čím ve skutečnosti nejsme. A proč? Chceme se jim prostě jen zalíbit a nebo máme strach z toho, že naši skutečnou osobnost nepřijmou. Pokud nás tyto lidé mají opravdu rádi, pak nás přijmou takové, jací ve skutečnosti jsme. A my jsme prostě ve své jedinečnosti dokonalý, tak proč to měnit? Proč si hrát na někoho, kým ve skutečnosti nejsme? Necítíme se v této masce dobře, spokojenější budeme pouze tehdy, když tuto masku sundáme.

Druhá karta hovoří o tom, že by jsme si dnes mohli udělat čas na to, aby jsme zjistili nějaké informace o minulosti naší rodiny. Odkud pochází, jak se sem dostali, čím se dříve zabývali, jakým jazykem hovořili, co se v minulosti za příběhy v ní odehrálo… Ač se to nezdá, ale minulost naší rodiny ovlivňuje i náš život a občas se říká, že minulost se opakuje. V mém případě vidím také souvislosti. Tatínkova maminka se narodila ve Vídni, byla nemanželské dítě, její maminka byla sekretářka u jednoho továrníka, původem z Makedonie, s ním otěhotněla a dítě, moje babička byla poslána jako malá na výchovu do Slovinska. Později se maminka babičky vdala do Čech, na Moravu za továrníka, který vyráběl nábytek. Moje babička nikdy neuměla česky, mluvila německy a s mým dědečkem se seznámila ve Francii, v Marseille, pracoval tam dvacet pět let a následně se přestěhovali do České republiky, do Brna. Seznámili se v pozdějším věku, mého tatínka měla kolem čtyřicátého roku svého života. Můj tatínek moji maminku také poznal už jako starší v třiceti pěti letech. A já jsem také zakotvila mezi tímto věkem, můj přítel za mnou dojel na seznámení z Londýna, kde v té době žil a už u mě zůstal.

Co bys viděl, cítil, slyšel a na co bys myslel , kdyby se tvé přání splnilo. Představy je jedna z nejkrásnější věcí, kterou máme, je jen naše a nikdo nám ji nemůže vzít. Pokud si budeme představovat jaké by to bylo, když by se náš sen splnil, jak by jsme se cítili, kde by jsme se právě teď nacházeli, co by jsme dělali, měli… přesně tímto podporujeme přenos našich snů do reality, toto je princip tvoření.

S láskou Kateřina