Na tento týden jsem vyložila z nádherně kreslených karet od italského umělce Ciro Marchettiho. Při míchání mi v ruce hned na poprvé zůstali tři karty.

SNY, MEDITACE, DUCHOVNÍ ÚNIK

SOUNÁLEŽITOST, PŘIJETÍ, PŘIZPŮSOBENÍ

SBOHEM, LOUČENÍ, ZAKONČENÍ

Máme své sny, po něčem toužíme a za těmito našimi sny utíkáme od reality, raději sníme. Ve snech můžeme cokoli, máme křídla, můžeme vzlétnout, můžeme navštívit všechna reálná a nereálná místa, můžeme se setkat s jakýmkoli živým i neživým tvorem a zažít s ním všechny možné scénáře. Možno jsou naše sny i realističtější, věci a situace, které chceme v našem životě dosáhnout, jen jsme se zatím ještě neodhodlali k prvnímu kroku a místo toho jen sníme, sníme a sníme. S druhou kartou tato situace na mě působí tak, jako kdyby jsme skutečnou svoji duši, svoji osobnost a jedinečnost schovávali pod maskou, ale takovou, kterou nosí ostatní. Jak kdyby jsme se ostatním chtěli zavděčit a dělali vše proto, aby jsme zapadli do jejich společnosti. Tím pádem zde jdeme s davem a naše sny máme jen vevnitř sebe. Ale tento náš postoj není udržitelný, pokud v něm nejsme věrni sami sobě a svému přesvědčení a v podstatě to vše děláme a hrajeme před ostatními, aby jsme se jim jak se říká zavděčili, pak jednou toto musí skončit. A my to poslední kartou pochopíme. Je čas říci sbohem nevyhovující situaci. Obrátil se list, začíná pro nás nová budoucnost. Od poslední karty bych se opět vrátila k první, teď je načase uvést naše sny ve skutečnost.

S láskou Kateřina